V sobotu 26.9. 2020 nás navždy opustil pan Otto Hayer.

2020-09-27 // vzpomínku a smuteční oznámení naleznete níže...

 

Když se řekne Otto Hayer, každý má před očima veselého, neustále dobře naladěného elegantního sportovce, nezdolného optimistu, výborného lyžaře, cyklistu, jezdce a majitele sportovních koní, člověka, který se rád smál a vždy kolem sebe šířil dobrou náladu a pohodu. V jeho mysli neexistovaly překážky a hranice. Svým zdravým zapálením pro věc a nezkrotnou odvahou dokázal inspirovat všechny kolem.

Jeho cesta ke koním začínala na učilišti, byl členem jezdeckého oddílu Slavoj Plzeň. Po ukončení učiliště se odstěhoval a začal pracovat v Praze .

V roce 1980 se odstěhoval do východních Čech, pronajal si s rodinou hotel Pod šikmou věží nedaleko Jíčína a začal opět chodit ke koním do tamního JZD Podůlší. Časem se koně stali jeho velkou láskou, účastnil se parkurových závodů  mnoha dalších jezdeckých akcí – Hubertových jízd, společných setkání v sedle apod.

Ota byl pro mnohé velkým kamarádem a vzorem. Vychoval i několik mladých jezdců, kterým půjčoval i postupem času své vlastní koně. Za všechny jmenujme Jirku Kořínka, který dosáhl na jeho koních Bleskovi a Lordovi mnoho úspěchů.

Dalším velice úspěšným jezdcem koní p.Hayera byl Jaroslav Hatla. S nadějným  Evivou  absolvoval soutěže všestrannosti, jejich slibnou kariéru však přerušilo vážné zranění Evivy. Jarda dosáhl výborného výsledku však s jiným Otovým koněm – Práterem,  tato dvojice získala zlatou medaili na MČR v Hradci Králové.  Na Práterovi později úspěšně závodila i Radka Maturová.

Ota měl  velmi dobrý vztah  ke koním a lidem kolem koní v bývalém JZD Humburky. Po privatizaci tamního chovu koní rodinou Kubištovou byl dlouhou dobu členem a oporou týmu. Z humburského chovu pocházely i jeho další dvě klisny Taska a Tara, v jejichž sedle v letech 1995-2002 úspěšně závodila Michaela Kubištová a později další nastupující generace dětí.

Do poslední doby se Ota pohyboval nadále v centru jezdeckého dění a pravidelně na koních stále jezdil. Na Farmě Nový Dvůr rodiny Kořínkových byl  platným členem závodního týmu Matouše Kořínka.  V posledních 2 letech doprovázel na parkurové soutěže s velkou radostí svoji vnučku Vandu.

Otíku, my všichni, kteří jsme tě na svých životních cestách potkali, ti děkujeme. Budeš nám všem moc chybět. Čest tvojí památce.

 

Markéta Kvapilová