Odešla legenda české všestrannosti, odešel člověk, se kterým byla radost se smát……

2022-08-12 // Vzpomínku na Jardu Kadavého z pera Markéty Kvapilové naleznete níže. Markéto díky ...

Odešla legenda české všestrannosti, odešel člověk, se kterým byla radost se smát……

Krutá zpráva o smrti Jaroslava Kadavého zasáhla v pondělí 8.8.2022 všechny koňaře a příznivce tohoto krásného sportu napříč všemi jezdeckými disciplínami. Jarda Kadavý byl nejen skvělý kamarád, úspěšný jezdec všestrannosti, skokový, westernový i dostihový jezdec a chovatel koní, ale také  výborný společník a originální bavič. Kam přišel, tam bylo vždy hned veselo. A takový zůstane navždy v našich vzpomínkách.

Koně provázeli Jardu celým životem. Po ukončení základní školy nastoupil do Zemědělského odborného učiliště obor jezdec a chovatel koní v Kladrubech nad Labem. Mezi spolužáky vynikal jezdeckým nadáním a citem, čehož si byli tehdejší mistři odborného výcviku vědomi. A jak bylo v těchto dobách pravidlem, ti nejlepší učni mohli jezdit sportovní koně mistrů odborného výcviku a dokonce se mohli i účastnit a reprezentovat učiliště na některých vybraných jezdeckých závodech. A Jarda Kadavý reprezentoval velmi úspěšně, dokonce  s koněm Mandát získal zlatou medaili v mládežnické kategorii na republikovém šampionátu v roce 1974 v Táboře.  

Na kariéru úspěšného  parkurového jezdce navázal i po nástupu na SZTŠ v Chrudimi  v tamním  jezdeckém oddíle ve Vestci, kde jeho nejúspěšnějšími koňmi byli valach Eros a klisna Olympia. Po ukončení studia se dokonce krátce věnoval i dostihovému sportu, kariéru dostihového jezdce však ukončilo zranění páteře. Poté začal pracovat v tehdejším JZD 1. máj Bylany nedaleko Chrudimi jako zootechnik a trenér a s koňmi  v majetku družstva (např. Něžná, Nevěsta) se začal věnovat i soutěžím všestrannosti, tehdy začínajícímu seriálu Zlatá podkova. Občas bylo možné potkat Jardu i na kozlíku v rámci menších vozatajských soutěžích. Zkrátka kolem koní uměl téměř vše.

Jarda vynikal nejen svými jezdeckými schopnostmi a uměním bavit lidi kolem sebe, ale měl velmi podnikavého ducha. V roce 1992, krátce po revoluci, zakoupil statek a několik pozemků od  MVDr. Sixty ve Smrčku a začal budovat stáj pro sportovní koně . Odkoupil některé koně  po rozpadu družstva  a s nimi se do Smrčku přestěhoval.  V této době  se potkal s Vladimírem Michkem, který si rovněž zakoupil pozemky ve Smrčku a vedle statku vyrostla na tehdejší dobu nadčasová jezdecká hala s boxovým ustájením. Bohužel, ne všechno  vždy se daří   a společné dílo se nepovedlo dokončit dle Jardových plánů. Přesto zůstal ve Smrčku   s rodinou bydlet, na statku zřídil i hojně navštěvovanou hospůdku a se synem Jaroslavem tam s různými přestávkami bydlel až do posledních dnů. V porevoluční době Jarda zaznamenal mnoho sportovních úspěchů, především v soutěžích všestrannosti.  Dobré výsledky získal s koněm Lord David,  dále s plnokrevným hřebcem Lokajem, který byl i hojně využíván v chovu sportovních koní. S valachem Ankér se účastnil celkem 43 soutěží všestrannosti stupně L až ST, z toho mnoho mezinárodních. S Ankérem např v roce 1999 úspěšně startoval i v Irsku na závodišti Necarne Castle . Jarda byl velmi častým účastníkem soutěží v seriálu Zlaté podkovy, vítězství však ve finále hlavní soutěže mu celý život unikalo. Za své působení ve všestrannosti byl přijat v roce 2008 jako několik dalších významných osobností do Sině slávy Zlaté podkovy. Za své jezdecké výsledky byl oceněn zároveň  Čestným odznakem ČJF.

Po ukončení vlastní jezdecké kariéry se Jarda našel  v roli řidiče kamionu s koňmi, vozil koně po Evropě a často provázel naše reprezentanty na zahraniční výjezdy,  v poslední době především skokovou jezdkyni Annu Kellnerovou.

Jarda byl veliký bavič, miloval publikum kolem sebe, miloval, když se lidi smáli a pro to  byl schopen udělat cokoliv. Dodnes si mnozí z nás vzpomínají na jeho oblíbené písničky či repliky, na humpolecké „nedělní chvilky poezie“ , kterými většinou končily  sobotní taneční zábavy.  Možná, že se trochu minul povoláním. Své nadání bavit lidi využil v podstatě kdekoliv a kdykoliv. Málokterý jezdec se například může pyšnit titulem „Miss Východočeské oblasti – kategorie jezdci“, který získal pod uměleckým jménem „Marie Větrná z Vrchou“ v 80.letech na plese SSM ve Slepoticích. Své herecké schopnosti využil i při natáčení filmu „Cirkus Humberto“ v roli kočího v roce 1988. Památnou větu : „Zaplať Pán Bůh pane Vašku, že jsme v Hamburku“ by málokdo svedl lépe! A v roce 1988 by se  i málokdo odvážil…. Prostě  Jarda, kterému skoro vždy vše prošlo.

Je těžké loučit se s takovýmto člověkem a neplakat. Ale Jarda  miloval svět, rozdával humor, byl hvězdou každé společenské události, miloval spoustu krásných žen, seděl v sedle mnoha výborných koní, byl součástí nádherné éry jezdeckého sportu a svůj život si doopravdy naplno a podle svého  prožil.

Takže : „SELAVÍ“  – to byl Jarda Kadavý……..

Jardo, budeš nám chybět, ale v našich myslích zůstáváš i nadále.  Čest tvoji památce.

 

Za všechny kamarády

Markéta Kvapilová

Několika fotografiemi si připomeňme Jardu ve vsech jeho rolích.